Péče o růže
Sázení růží
Sázení růží v bio-obalech „Plant-o-fix“
Patentovaný bio-bal firmy Kordes umožňuje nejsnadnější způsob sázení růží bez rizika poškození kořenového balu. Růže je již od výrobce zasazena ve speciálním rašelinném bio-obalu, který je vložen do plastového kontejneru.
Před zasázením růže se vyjme rostlina z plastového kontejneru a ponechá se v rašelinném bio-obalu, se kterým se i sází. Před zasazením se růže v bio-obalu nevkládá do nádoby s vodou, aby se bio-obal nepoškodil. Postup sázení (velikost jámy, výška sázení, zalévání) je stejný jako při sázení růží ve standardním kontejneru – viz níže. Rašelinný bio-obal se během několika týdnů v zemi rozloží.
Sázení kontejnerovaných růží
Těsně před vysazením růže ponořte kontejner asi na 2 minuty do nádoby s vodou. Kontejner nechte ponořený, dokud ze substrátu vycházejí bublinky vzduchu. Tímto způsobem zajistíte dostatečné provlhčení substrátu, ve kterém je růže zasazená.
Pomocí rýče nebo rycích vidlí vytvořte jámu, která bude dvakrát tak širší a hlubší než je velikost kořenového balu. Dno i boky načechrejte rycími vidlemi a na dno dejte kvalitní zahradní substrát nebo vyzrálý kompost.
Růže umístěte tak, aby místo štěpování bylo cca 5 cm pod úrovní terénu. Místo štěpování poznáte podle specifického „uzlu“ na výhonu, nad kterým se růže začíná větvit.
Zeminou přihrňte sazenici růže tak, aby se kolem rostliny vytvořila nízká hráz, která zabrání úniku vody při zalévání. Rostlinu po zasazení dostatečně prolijte vodou. Rostlinu zalévejte hlavně v období sucha, dokud rostlina spolehlivě nezakoření.
Sázení prostokořenných růží
Zásadní pro dobré zakořenění rostliny je výběr kvalitního materiálu. Věnujte tedy pozornost již samornému nákupu sazenice růže. Před samotnou výsadbou prostokořené růže je nutné sazenici růže upravit. Výhonky prostokořenné růže zkraťe ostrými nůžkami na délku cca 15 cm. Rovněž mírně sestřihněte konečky kořínků. Poté rostlinu vložte do nádoby s vodou a nechte ji celou ponořenou 12 až 24 hodin před vysázením.
Růži sázejte do kvalitního substrátu. Nejlépe se jim daří v hlinito-písčité půdě. Pokud nemáte dostatečně kvalitní zem, vytvořte širokou a dostatečně hlubokou jámu (min. 60 cm) a růži sázejte do kvalitního substrátu určeného pro růže. Při samotném sázení růže dbejte na správnou hloubku umístění sazenice. Očko by mělo být cca 5 cm pod povrchem zeminy.
Zeminou přihrňte sazenici růže tak, aby se kolem rostliny vytvořila nízká hráz, která zabrání úniku vody při zalévání. Rostlinu po zasazení dostatečně prolijte vodou. Substrát pak udržujte trvale vlhký, dokud rostlina nezakoření.
Rostlinu je třeba chránit před mrazem. Důležité je zajistit ochranu v místě očka. Při podzimním sázení, ale i brzy z jara navršte zeminu směrem k očku tak, aby toto místo bylo maximálně chráněno před mrazem. Růže je rostlina kvetoucí na čerstvém dřevě, proto jí nevadí jarní střih. Vyžene nové výhony, které kvetou hned prvním rokem.
Řez (stříhání a prořezávání) růží
Kdy řezat růže
Jarní řez růží provádíme nejlépe v čase, kdy kvete zlatice (Forsithya), lidově „zlatý déšť“. Na podzim růže zbytečně neřežeme, pouze odstraníme nevzhledné konce s odkvetlými květy případně výhony, které na zahradě překáží. Hlavní řez růží je tedy na jaře. Po jarním střihu následuje hnojení.
Způsob vedení řezu
Nejdůležitější výbavou pro řezání růží jsou opravdu ostré dvousečné zahradní nůžky a měkké, ale odolné rukavice. Dnes se dají sehnat speciální rukavice pro práci s růžemi, které ochrání vaše ruce před trny.
Řez vedeme vždy mírně šikmo jen několik milimetrů nad očkem nebo nad rozvětvením. Zbytečně dlouhé konce nad očkem jsou nevzhledné a mohou být zbytečně prostorem pro houbové choroby. Naopak příliš těsný řez u očka může způsobit jeho poškození.
Pravidla řezu růží
Při vlastním řezu růží vždy začněte tím, že nejprve odstraníte všechny části, které jsou po zimě poškozeny (a v dubnu je to už opravdu dobře vidět). Pak pokračujte tím, že dáte pryč přestárlé výhony (zdřevnatělé silné stonky). Ty se řežou co nejblíže k místu štěpování (u země). K tomu často potřebujete silné pákové nůžky.
Další přijdou na řadu větve, které se kříží nebo jinak překáží. Necháváme na keříku pupeny a větve, které směřují ven z keříku. Vycházejte z toho, že korunka by měla mít pravidelně rozestavěné základní výhony v počtu 3 – 5. Z těch se bude dále rozvíjet rostlina. Detail postupu při střihu růží je zřejmý z obrázků.
1 a 3: Obecně se snažíme o to, aby se rostlina rozvětvovala do šířky a aby byla zavětvena a olistěna již od země. Proto boční výhony řežeme nad očkem, které směřuje ven.
2: Výhon směřující nahoru zakrátíme na vhodnou výšku, která se liší podle vzrůstu odrůdy a druhu: U běžných druhů je to od 20 cm do 30 cm, u větších keřových růží 30 – 50 cm, u zakrslých (miniaturních) 10 – 20 cm.
4: Výhony vhodně a pravidelně vyplňující keřík ponecháme a hlouběji zakrátíme, aby se ještě rozvětvily.
5: Odřežeme výhony, které se kříží a nadměrně rostlinu zahušťují.
6. U starších rostlin odstraňujeme staré dřevo (silné zdřevnatělé a hnědočerné části) až u země, což se nazývá zmlazování. Tím podpoříme tvorbu nových výhonů, které lépe kvetou. Tento řez provádíme těsně nad místem štěpování, ale tak, abychom jej nepoškodili.
Specifika řezu půdopokryvných růží
Řez půdopokryvných růží je velmi jednoduchý. Dokonce se ve veřejné zeleni používají motorové plotostřihy (nůžky na živé ploty), pomocí nichž se jednoduše půdopokryvné růže na jaře zkrátí na jednotnou výšku 10 až 15 cm. Na vlastní zahradě si s tím můžete dát větší práci a použít klasické nůžky. Záleží na velikosti plochy růží, kterou máte takto ošetřit.
Specifika řezu stromkových růží
Stromkové růže se řežou podle toho, jaký typ růže je na kmínku naštěpován. Nejčastěji se na kmínek štěpují mnohokvěté (záhonové růže) a velkokvěté odrůdy, které na jaře zakrátíme na 20 až 40 cm. Speciálnějším tvarem jsou tzv. kaskádové růže, které využívají výšku kmínku k tomu, aby pak převisaly dolů a tvořily kvetoucí deštník. K tomu účelu se štěpují na vyšší kmínek (140 cm) popínavé a půdopokryvné sorty. V tomto případě řežeme podobně na délku výhonu 20 až 40 cm, aby se růže dále větvila. Takto zkrácené výhony stačí za jednu sezónu dorůst do délky až kolem 1 m. Razantnějším řezem docílíme omlazení rostliny a kompaktnějšího tvaru.
Specifika řezu pnoucích růží
Popínavé růže se dělí na climbery a ramblery. Climbery jsou běžné zahradní odrůdy dorůstající 2,5 až 4 metry. Ramblery jsou jednou kvetoucí divoké odrůdy, které dorůstají až 8 m a jsou schopny se samy pnout po nejrůznějších oporách.
Climbery kvetou především na výhonech, které nerostou přímo vzhůru. Proto se snažte vyvazováním a řezem podpořit tvorbu krátkých bočních výhonů. Čím je výhon vodorovnější, tím lépe pokvete. Staré výhony odstraňte až u země, zmrzlé větve střihněte až do úrovně zdravého živého dřeva.
Specifika řezu jednou kvetoucích růží
Výjimkou jsou pouze jednou kvetoucí sorty – tam řežeme co nejméně, abychom zachovali charakter a nezničily květní pupeny z loňska. Zbavujeme se tedy jen starých, poškozených, namrzlých a příliš dlouhých výhonů.
Obecné zásady pěstování růží
Výběr stanoviště
Růže nejsou náročné na teploty, daří se jim od nížin do podhorských poloh. V chladnějších oblastech je vhodné orientovat se na odrůdy, u kterých je uváděna plná mrazuvzdornost. Růžím dopřáváme dostatek slunce.
Výsušná místa a úpal nejsou ideální, protože v plném létě květy rychleji vadnou a nadměrné teploty podporují výskyt svilušek. Ve stínu rostliny méně kvetou a mohou hůře vyzrávat ve dřevě a trpět více chorobami a škůdci. Proto se do stinnějších míst vybírají odrůdy, které jsou naprosto zdravé.
Květy se nejlépe rozvíjejí při teplotách +15 až +22 °C. Důležité pro správný vývin růží je i mírné proudění vzduchu, které osušuje listy a zabraňuje tak houbovitým chorobám v jejich šíření.
Máte-li pro růži vybrané stanoviště které není zcela ideální, využijte našeho filtru a vyberte si růži která je vhodná i do polostínu nebo naopak růži vhodnou i pro horká místa.
Vhodný substrát
Růžím nejlépe vyhovují hluboké, hlinitopísčité až hlinité půdy, s dostatkem humusu a přiměřeným obsahem živin. Studené a mokré jílovité půdy růže nesnášejí.
Hladina podzemní vody by měla být pod úrovní 0,7 až 1 m. Zavlažovat je třeba obvykle miniaturní růže, ostatní vystačí zpravidla s dešťovými srážkami, jejich kořeny jsou dostatečně hluboké. Za déletrvajícího většího sucha nebo na extrémně výsušných místech jsou ale i růže vděčné za vydatnou zálivku. Povrchové kropení, které nezasáhne kořeny, pro ně nemá větší význam.
Reakce půdy by se měla pohybovat od 5,5 do 6,5 pH, tedy slabě kyselá. Půdu před vlastní výsadbou důkladně zpracujeme, nejlépe hlubokým přerytím a zapravením organické hmoty (kompost, proleželý hnůj). Pozor – čerstvý hnůj růže nesnáší. Při zpracování půdy se samozřejmě zbavujeme všech oddenků nebo kořenů vytrvalých plevelů (pýr, svlačec, bršlice, kopřiva, pcháč aj.).
V případě, že půda na Vašem pozemku není pro růže vhodná, přimíchejte při sázení k zemině speciální substrát určený pro růže. Samostatný substrát není vhodný, protože rychle vysychá. Na trhu je k dostání i speciální mulč určený k růžím.
Geotextílii k růži nedáváme, zabraňuje přístupu vzduchu ke kořenům. Pokud sázíme růže po předchozí růži, není to ideální a vyměníme proto co největší množství zeminy. Velmi se osvědčilo přidání dlouhodobého hnojiva (kostní moučka, rohová moučka) do půdy. Chybu neuděláme, když ještě přidáme speciální organické hnojivo (s guánem) určené přímo na růže. Tímto hnojivem pak přilepšujeme růžím každým rokem hned zjara (březen/duben) a pak ještě po prvním kvetení (koncem července). Podpoříme tím násadu květů, květy jsou krásně vybarvené a větší. Dále již růže nehnojíme, aby zbytečně nevyháněly výhony, které do zimy nestačí vyzrát.
Hustota výsadby
Vzdálenost keřů při výsadbě je různá podle jednotlivých skupin růží a intenzitě růstu odrůd.
Miniaturní růže (vhodné i do skalek) vysazujeme na vzdálenost 0,2 až 0,3 m. Mnohokvěté a velkokvěté růže na 0,4 až 0,5 m (8 až 10 rostlin na m²), pokryvné na 0,5 m, sadové od 1 do 3 m podle vzrůstnosti, pnoucí na 1,2 až 2 m (jako volně rostoucí na pyramidách i přes 3 m) a stromkové růže na vzdálenost okolo 1 m (u miniatur s nízkými kmínky 0,5 až 0,6 m).
Nejlepší je zjistit si správnou vzdálenost výsadby dané odrůdy růže přímo z etikety, kde jsou uvedeny všechny základní vlastnosti rostliny včetně vzdálenosti pro výsadbu. Tuto informaci najdete také u detailu každé růže v katalogu na tomto webu.
Extrémní zahuštění sponu výsadby může podpořit šíření houbových chorob za vlhka a u záhonových růží ztěžuje potřebné nahrnování zeminy ke keřům na zimu. Stromkovým a pnoucím růžím zajistíme vhodnou opěru (konstrukci).
Zazimování růží
Všechny růže doporučujeme na zimu přihrnout vrstvou zeminy do výše asi 20 cm, nebo ještě přikryjeme chvojím či listím. Nahrnování zeminou je jednak ochranou před zimními mrazy, zároveň chrání rostliny při jarní výsadbě před nočními mrazíky a odpařováním (vysycháním), protože kořeny nejsou schopny dostatečně zásobovat nadzemní část vodou.
Teprve při rašení za příznivého počasí opatrně zeminu odhrneme, nejlépe za podmračného počasí nebo za deště. Kromě mrazu růžím škodí hlavně jarní sluníčko kombinované s nočními mrazíky.
Stromkové růže chráníme speciálním obalem nejlépe z prodyšné netkané textílie světlé barvy. Stromkové růže vyvazujeme jak v místě očkování (těsně pod korunkou), tak uprostřed kmínku.
Naposledy aktualizováno